CO JE ENERGETICKÁ BILANCE

Chcete-li pochopit, jak vzniká obezita nebo, jak docílit redukce tělesné hmotnosti, je důležité vědět, co znamená energetická bilance.

Energetická bilance je poměr mezi energetickým příjmem a výdejem. Chcete-li udržet svou tělesnou hmotnost stabilní, platí, že se příjem energie musí rovnat jejímu výdeji. Chcete-li však snížit svou tělesnou hmotnost, musí být váš energetický výdej větší než příjem. Přijímáte-li však energie více, než vydáváte, tělo si ji ukládá do tukových zásob a dochází tak ke zvyšování tělesné hmotnosti a rozvoji nadváhy až obezity. V prvním případě hovoříme o negativní energetické bilanci, v druhém případě o pozitivní. 

Co si představit pod pojmem energetický příjem všichni jistě vědí, ale co je to energetický výdej?

Denní energetický výdej zahrnuje energii potřebnou na udržení bazálního metabolismu, energii pro pokrytí nároků pohybové aktivity a konečně energii potřebnou ke zpracování stravy.
Bazální metabolismus (Basal Metabolic Rate, BMR) je nejmenší denní množství energie, které je potřebné k udržení životních funkcí organismu, a to za naprostého klidu (psychického i fyzického), lačného stavu (po 8–12 hod lačnění) a za normální tělesné teploty a pokojové teploty. U většiny lidí BMR tvoří 60–75 % energetického výdeje. Tato hodnota je značně individuální, ovlivněna řadou faktorů – věk, pohlaví, složení těla, tělesná teplota, stres, kouření, pohybová aktivita, hormony a další. 

Jak již bylo zmíněno hodnota BMR závisí také na složení těla, tedy na množství metabolicky aktivní tkáně (svaly) a metabolicky neaktivní tukové tkáně. Čím větší množství svalové hmoty, tím je hodnota BMR vyšší. Jednoduše řečeno, člověk s vyšší hodnotou BMR si může dovolit sníst vyšší množství jídla než člověk s nižší hodnotou BMR. A vzhledem k tomu, že ženy mají zpravidla více tukové tkáně v porovnání s muži, je jejich BMR obvykle i nižší.

Energetický výdej při pohybové aktivitě je nejvíce proměnnou složkou celkového energetického výdeje, patří sem totiž jak spontánní pohyb (různé mimovolné pohyby – klepání prsty o stůl, žvýkání žvýkačky atd.), tak plánovaná pohybová aktivita (sport).  Energetický výdej při pohybové aktivitě je rovněž ovlivněn řadou faktorů. Ty nejvýznamnější jsou druh pohybové aktivity, její intenzita a délka trvání, trénovanost jedince, věk, tělesná hmotnost atd.. Na celkovém denním energetickém výdeji se pohybová aktivita podílí z 15–30 %.
Na závěr je důležité zmínit také energetický výdej, který nastává při zpracování potravy. I k trávení je totiž potřeba vydat nějakou energii. Tento energetický výdej představuje asi 10 %. Jedná se o tzv. termický efekt jídla (Thermogenic effect food, TEF) a v závislosti na zastoupené makroživině se liší. TEF u bílkovin představuje 20–30 %, u sacharidů 5–10 % a u tuků nejméně 0–3 %. Lze tedy usoudit, že při zpracování jídla obsahující zejména bílkoviny naše tělo vydá více energie, něž při konzumaci chleba s máslem.

Zdroj:

SPIEGELMAN, Bruce M. a Jeffrey S. FLIER. Obesity and the Regulation of Energy Balance. Cell [online]. 2001, 104(4), 531-543 [cit. 2018-02-06]. DOI: 10.1016/S0092-8674(01)00240-9. ISSN 00928674. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0092867401002409
POEHLMAN, ERIC T. A review. Medicine & Science in Sports & Exercise[online]. 1989, 21(5), 515???525- [cit. 2018-02-06]. DOI: 10.1249/00005768-198910000-00005. ISSN 0195-9131. Dostupné z: http://content.wkhealth.com/linkback/openurl?sid=WKPTLP:landingpage&an=00005768-198910000-00005
WESTERTERP, Klaas R. Nutrition & Metabolism [online]. 1(1), 5- [cit. 2018-02-06]. DOI: 10.1186/1743-7075-1-5. ISSN 17437075. Dostupné z: http://nutritionandmetabolism.biomedcentral.com/articles/10.1186/1743-7075-1-5