SÓJOVÉ BOBY VE VÝŽIVĚ

Patří sójové boby do našeho jídelníčku nebo bychom se jim měli spíše vyvarovat? To je otázkou mnoha diskuzí.

Zpět na Novinky

Sója a její účinky na zdraví bývá otázkou mnoha diskuzí. Patří sójové boby do našeho jídelníčku nebo bychom se jim měli spíše vyvarovat?

Sójové boby strhávají pozornost zejména kvůli obsahu isoflavonů.  Isoflavony jsou látky, které se svou chemickou strukturou a biologickou aktivitou podobají ženským pohlavním hormonům (estrogeny). Díky této podobnosti mají isoflavony s estrogenem obdobné účinky. Otázkou veřejnosti proto bývá „Jak působí isoflavony na muže?“. Obavy ze sójových bobů, zejména z hlediska isoflavonů, jsou založené především na zvířecích studiích, zatímco lidský výzkum potvrdil jejich bezpečnost. 

Častou otázkou také bývá, zda jsou sójové výrobky vhodné pro děti? Neboť sójové boby nejsou součástí jídelníčku pouze dospělých, ale dokonce i těch nejmenších. Sójová kojenecká výživa splňuje veškeré požadavky pro výživu v kojeneckém období, je určena pro kojence s alergií na bílkovinu kravského mléka, s nesnášenlivostí laktózy nebo galaktosemií. Je užívána již několik desítek let a dosud nebyly hlášeny žádné negativní účinky isoflavonů na zdraví dětí. 

Nicméně sójové boby jsou považovány za jedny z nejčastějších alergenních potravin, a alergie na sójové boby se nejčastěji vyskytuje právě u kojenců a malých dětí, kteří jsou vystaveni sójové kojenecké výživě. 

Sójové boby a výrobky z nich však svůj význam ve výživě mají. Přestavují vhodnou alternativu živočišných potravin. Důvodem je nejen vysoký obsah kvalitních bílkovin, ale také příznivější složení tuku. Na rozdíl od potravin živočišného původu totiž neobsahují cholesterol ani vysoké množství nasycených MK, namísto toho mají dostatek vlákniny a polynenasycených MK. 

Asijská populace, jejíž strava je obzvláště bohatá na sójové výrobky, je známá nižším výskytem chronických onemocnění jako jsou kardiovaskulární a nádorové onemocnění prsu a prostaty a u žen mírnějšími projevy menopauzy a osteoporózy v porovnání se západní společností. Konzumace sójových potravin může nabídnout skromný přínos pro naše zdraví a zároveň minimalizovat možné nepříznivé účinky vysokoenergetické stravy současné doby.

Zdroje:

  • EL-SHEMY, H.A. Soybean and nutrition. Croatia: InTech, 2011. ISBN 978-953-307-536-5.
  • VELÍŠEK, Jan. Chemie potravin I.díl. Tábor: OSSIS, 2002. ISBN 978-80-86659-00-8.
  • ZAHEER, Khalid a M. HUMAYOUN AKHTAR. An updated review of dietary isoflavones: Nutrition, processing, bioavailability and impacts on human health. Critical Reviews in Food Science and Nutrition [online]. 2017, 57(6), 1280–1293. ISSN 1549-7852. Dostupné z: http://site.ebrary.com/id/10640423
  • PREEDY, Victor R. Isoflavones: chemistry, analysis, function and effects [online]. Cambridge, U.K.: Royal Society of Chemistry, 2013 [vid. 2017-04-19]. ISBN 978-1- 84973-509-4. Dostupné z: http://site.ebrary.com/id/10640423
  • ZEIGER, R. S., H. A. SAMPSON, S. A. BOCK, A. W. BURKS, K. HARDEN, S. NOONE, D. MARTIN, S. LEUNG a G. WILSON. Soy allergy in infants and children with IgE-associated cow’s milk allergy. The Journal of Pediatrics. 1999, 134(5), 614–622. ISSN 0022-3476.
  • KLEMOLA, Timo, Timo VANTO, Kaisu JUNTUNEN-BACKMAN, Kirsti KALIMO, Riitta KORPELA a Elina VARJONEN. Allergy to soy formula and to extensively hydrolyzed whey formula in infants with cow’s milk allergy: a prospective, randomized study with a follow-up to the age of 2 years. The Journal of Pediatrics [online]. 2002, 140(2), 219–224. ISSN 0022-3476. Dostupné z: doi:10.1067/mpd.2002.121935