TĚHOTENSTVÍ A KRABIČKOVÁ DIETA

Správná výživa je důležitá nejen pro dobrý nutriční stav budoucí matky, ale také pro optimální vývoj a růst plodu, později kojence.

Zpět na Novinky

Správná výživa je důležitá nejen pro dobrý nutriční stav budoucí matky, ale také pro optimální vývoj a růst plodu, později kojence.

Během těhotenství se mění nejen tělo ženy, ale také její potřeby z hlediska výživy. Zvyšuje se bazální metabolismus (množství energie, které je potřebné pro udržení funkčnosti organismu), čímž se zvyšuje i energetická potřeba. Nedostatečný energetický příjem může vést k nízké porodní hmotnosti; nadměrný příjem energie zvyšuje riziko vzniku diabetes mellitus, hypertenze či hypertrofii plodu. Ideální zvýšení tělesné hmotnosti během těhotenství závisí na výchozím BMI (Body Mass Index) ženy. Redukce tělesné hmotnosti se nedoporučuje, jak během těhotenství, tak i bezprostředně po porodu.

Výživová doporučení během těhotenství zůstávají stejné jako pro běžnou populaci – pravidelná vyvážená a pestrá strava, která poskytuje dostatek základních živin i mikronutrientů (vitaminy a minerální látky) s omezením množství přidaného cukru a soli. Podíl sacharidů by měl na celkovém energetickém příjmu tvořit 60 %, upřednostňovány by měly být především polysacharidy jejichž zdrojem jsou obiloviny a výrobky z nich především celozrnné, rýže, pohanka atd. 
Bílkoviny hrají stěžejní roli při tvorbě placenty a vývoji plodu. Od 4. měsíce by měl být přívod bílkovin zvýšen zhruba o 10 g, zastoupen rostlinnými i živočišnými zdroji v poměru 1:1. Vhodnými zdroji bílkovin je libové maso, vejce, mléčné výrobky (polotučné a nízkotučné), tučné ryby a luštěniny. 

Ačkoli se říká, že v těhotenství je třeba jíst za dva, z hlediska přívodu tuků se to týče spíše kvality než kvantity. Je třeba dbát na dostatečný přívod omega–3 mastných kyselin, a to zejména dokosahexaenové kyseliny (DHA). DHA přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu a také kojenců kojených mateřským mlékem. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (The European Food Safety Authority, EFSA) je doporučený denní přívod DHA pro těhotné a kojící ženy 100–200 mg nebo 1 až 2 porce tučných mořských ryb za týden. Příjem omega–3 mastných kyselin je zvláště důležitý v posledním trimestru těhotenství, kdy se mozek dítěte rozvíjí nejrychleji. Vhodné je filé z tresky, losos, sardinky, kapr atd. Vyhnout by se ženy v těhotenství měli konzumaci větších ryb jako jsou žraloci, mečouni, tuňák, makrela atd. U těchto ryb je riziko zvýšeného množství znečišťujících látek například rtuť.

V těhotenství mají ženy zpravidla vyšší potřebu některých minerálních látek a vitaminů. Především stoupá potřeba kyseliny listové, jejíž vyšší přívod se doporučuje dokonce 3 měsíce před otěhotněním jako prevence vzniku vrozených vývojových vad, například rozštěp rtu a patra a jako prevence defektů nervové trubice. Zvýšené potřeba platí také pro železo, vápník a v neposlední řadě také jód, který je důležitý pro nitroděložní vývoj plodu i pro vývoj kojence. 

Výživa, kterou nabízí krabičková dieta je dle mého názoru pestrá a vyvážená, dokáže pokrýt základní potřeby dospělého člověka a obecná doporučení z hlediska výživy. Avšak jak jistě víme, strava každého z nás je individuální, a o to víc to platí v době těhotenství. Budoucím maminkám bych jako první doporučila návštěvu nutričního terapeuta, který zhodnotí její nutriční potřeby a poradí jí s vhodným výběrem energetického příjmu v rámci krabičkové diety, případně poradí se suplementací některých minerálních látek, bude-li třeba, nejlépe v podobě stravy.

ZDROJE:
Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 978-80-254-6987-3.
EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA) (2010). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for fats, including saturated fatty acids, polyunsaturated fatty acids, monounsaturated fatty acids, trans fatty acids, and cholesterol. EFSA Journal 8(3):1461.
EFSA (2015). Statement on the benefits of fish/seafood consumption compared to the risks of methylmercury in fish/seafood. EFSA Journal 13(1):3982.
EFSA (2013). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for energy. EFSA Journal 11(1):3005.
EVROPSKÁ KOMISE (EC). Nařízení č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí [online]. 2012. Dostupné z: http://sch.vscht.cz/materialy/vyzkum/EFSA_2012_cz.pdf.
Gharami (2015). Essential role of docosahexaenoic acid towards development of a smarter brain. Neurochemistry International 89 (in press).
Grofová, Zuzana. Výživa v těhotenství. Medicína pro praxi, 2010, roč. 7, č. 1, s. 38-40. ISSN: 1214-8687.
BRÁZDOVÁ, Zuzana. Výživa těhotných a kojících žen: rukověť. Vyd. 2. V Brně: Vladimír Smrčka, 2004, 27 s. ISBN 80-901-4277-X.
Pregnancy birth & baby. 2017. https://www.pregnancybirthbaby.org.au/weight-gain-in-pregnancy.