VLÁKNINA VE VÝŽIVĚ I

Ačkoli nepatří mezi hlavní živiny a není ani zdrojem energie, přesto je její konzumace důležitá.
Proč?

Zpět na Novinky

Vláknina zvyšuje pohyblivost střev (tzv. střevní peristaltiku), čímž zlepšuje jejich funkci a průchodnost a snižuje riziko vzniku řady onemocnění – zácpy, hemeroidů, divertikulitidy a karcinomu tlustého střeva. Dále zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů, čímž zpomaluje prudký nárůst hladiny krevního cukru po jídle. Výsledky epidemiologických studií také ukazují roli vlákniny, především pektinu (otruby) při snižování hladiny celkového cholesterolu a LDL cholesterolu v krvi.

Vláknina zahrnuje látky rostlinného původu, patří sem neškrobové polysacharidy, například celulóza, hemicelulóza, gumy a pektiny, oligosacharidy jako inulin a jiné rostlinné látky, například vosky a lignin. Vzhledem k rozdílné struktuře, se tyto látky mohou výrazně lišit i ve svých fyzikálně-chemických vlastnostech. Například celulóza je nerozpustná ve vodě, zatímco pektiny, gumy a slizy mohou tvořit vysoce viskózní vodní roztoky. Odtud vzniklo dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou. Nicméně od roku 1998 se do tohoto dělení upouští. Neboť toto dělení je závislé na metodickém provedení, které nemusí vždy odpovídat fyziologickým účinkům v organismu (FAO / WHO, 1998). Jak již bylo řečeno, vlákninu najdeme jen v potravinách rostlinného původu, zejména v ovoci (hrušky, jahody, ostružiny, maliny, jahody, pomeranč), zelenině (růžičková kapusta, cibule, česnek, kukuřice, hrách, zelené fazolky, brokolice), luštěninách a celozrnných obilovinách a výrobcích z nich. 

Vláknina je také významné prebiotikum. V lidském těle nepodléhá trávení ani vstřebávání. Zcela netknutá proplouvá tenkým střevem do tlustého, kde je částečně nebo úplně využita jako potrava pro střevní baterie (střevní mikrobiota). Během toho dochází ke tvorbě plynů a mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou důležitým zdrojem energie pro buňky tlustého střeva.

ZDROJE

  • Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre. EFSA Journal [online]. 2010, 8(3), - [cit. 2018-03-26]. DOI: 10.2903/j.efsa.2010.1462. ISSN 18314732. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.2903/j.efsa.2010.1462.
  • Bessesen, D.H. The Role of Carbohydrates in Insulin Resistance. Journal of Nutrition (2001)131: 2782S – 2786S.
  • Lupton, J.R., Turner, N.D. Dietary Fibre and Coronary Disease: Does the evidence support an association? Current Atherosclerosis Reports (2003), 5, 500-505.
  • Carbohydrates: Nutritional and health aspects. 2003. ILSI Europe Concise Monograph Series. ILSI Press.